Základní údaje

V okolí Frenštátu pod Radhoštěm leží jedno z nejvýznamnějších ložisek černého uhlí, které bylo zjištěno geologickým průzkumem v české části Hornoslezské uhelné pánve.

Společnost OKD spravuje v souladu s horním zákonem vymezený dobývací prostor ložiska Frenštát. Důl Frenštát udržuje v tzv. konzervačním režimu, jehož cílem je zajistit bezpečnost a ochranu vybudovaných důlních staveb a ložiska.

Hornoslezská uhelná pánev

Hornoslezská uhelná pánev

Schematická mapa české části Hornoslezské uhelné pánve. 1 – sídla, 2 – státní hranice,
3 – posterozní hranice pánve, 4 – hlavní tektonické struktury (Sivek et al., 2003).

Ostravsko-karvinská uhelná pánev je součástí Hornoslezské pánve, která z větší části leží na území sousedního Polska. Její rozloha je přibližně 7000 km2, z toho na Českou republiku připadá jen asi 1500 km2. Jde o území v okolí měst Ostravy, Karviné, Českého Těšína, Frenštátu pod Radhoštěm a dalších, kde se nacházejí uhlonosné vrstvy karbonského stáří.

Z této celkové plochy byla hornicky zpřístupněna pouze menší část (asi 1/3), a to tam, kde se uhlonosné souvrství nachází v dobyvatelných hloubkách.

Ostravsko-karvinskou uhelnou pánev lze dále rozdělit na oblast:

  • ostravsko-karvinskou
  • podbeskydskou

Ostravsko-karvinský revír představuje hlavní oblast těžby černého uhlí v České republice. Nachází se zde 90 % veškerých našich zásob této suroviny.

Z hlediska stáří uhlí rozlišujeme:

  • Ostravské souvrství
    • vzniklo sedimentací na rozsáhlé přímořské plošině, což dokládají usazeniny obsahující mořskou faunu
  • Karvinské souvrství
    • ukládalo se po definitivním ústupu moře k severu, jeho složení je výlučně kontinentálního původu; dnes toto souvrství dosahuje hloubky až 1300 metrů

Uhelné sloje

V oblasti Frenštátu dosavadní průzkum odhalil pět dobyvatelných slojí. Mocnost uhelných slojí kolísá v širokých mezích. V ostravském souvrství je udávaná průměrná mocnost slojí 73 cm, v karvinském souvrství 180 cm.

Důlní pole

Vyznačený dobývací prostor má rozlohu přes 63 km2, což představuje přibližně 4 % české části Hornoslezské uhelné pánve. Dobývací prostor je tvořen nepravidelným desetiúhelníkem a je složen ze dvou důlních polí:

  • Frenštát-západ s rozlohou necelých 34 km2
  • Frenštát-východ s rozlohou více než 29 km2

Zasahuje do katastrálního území 11 obcí: Frenštát pod Radhoštěm, Trojanovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Čeladná, Kozlovice, Pstruží, Rožnov pod Radhoštěm, Tichá, Borovice, Veřovice a Lhotka.

Společně se sousedním průzkumným územím Čeladná-Krásná jde o jediné významné ložisko uhlí v zemi s dobyvatelnými slojemi mimo Karvinsko.

Zásoby uhlí

Průzkumy jižní části Ostravsko-karvinského revíru, kam spadá i Důl Frenštát, byly zahájeny krátce po skončení 2. světové války v rámci obnovy průmyslu v zemi a pokračovaly s přestávkami několik desítek let. Výsledky tehdejších geologických průzkumů v dobývacím prostoru Frenštát ukázaly, že zásoby uhlí v této lokalitě mohou dosahovat až 1,6 miliardy tun černého uhlí.

Od posledního průzkumu v této lokalitě však uplynuly již desítky let. Moderní metody průzkumu by měly tehdejší odhady upřesnit a napomoci v rozhodnutí o budoucnosti ložiska.

Současná podoba dolu Frenštát

Samotný důl se skládá ze dvou jam – jáma číslo 4 má hloubku 903 metrů a jáma číslo 5 má hloubku 1088 metrů. Obě jámy jsou vzájemně propojeny v úrovni 1. patra na kótě 442 metrů.

V areálu dolu je řada objektů, které OKD využívá k zajištění konzervačního provozu. Některé další objekty jsou pronajímány firmám k podnikání.

 

Fotografie

Důl OKD Frenštát - ilustrační obrázek

01

02

03

+ Fotografie

04

05